Úvod
Od 1. ledna 2026 vstoupila v účinnost novela trestních předpisů, která představuje významný posun v českém trestním právu. Pro tuto novelu se vžil název „depenalizační novela“. Hlavním cílem, který potvrzuje i důvodová zpráva, je prosazení principů restorativní justice, a to z toho důvodu, že meziročně vzrůstá počet odsouzených, přičemž velikost vězeňské populace se stává přetrvávajícím problémem, a to jak z hlediska přeplněnosti věznic, tak také z hlediska finančního zatížení České republiky.
Hlavní pilíře novely:
Méně vězení, více nápravy Novela tak jednak zcela dekriminalizuje některé trestné činy, jiné trestné činy budou trestány mírnější trestní sazbou a lze také předpokládat, že budou soudy častěji ukládány tzv. alternativní tresty, tedy tresty, které nejsou spojeny s odnětím svobody, přičemž největší důraz bude kladen na ukládání peněžitých trestů.
V dosavadní praxi bylo ukládání peněžitých trestů výslovně předpokládáno trestním zákoníkem pouze u některých trestných činů, po novele již může soud uložit pachateli peněžitý trest za jakýkoliv trestný čin. U zvlášť závažných trestných činů a dalších, taxativně vyjmenovaných trestných činů, však není možné uložit peněžitý trest samostatně.
Soud by měl dle novely trestního zákoníku zvažovat uložení peněžitého trestu zejména u trestného činu, jímž pachatel získal nebo se snažil získat majetkový prospěch.
V důvodové zprávě je k výše uvedeným změnám výslovně uvedeno: „Trest odnětí svobody má samozřejmě – a i nadále mít bude – své významné místo v rámci sankčního systému. Měl by ale být využíván v případech, kdy je to nutné k ochraně společnosti, kdy je zapotřebí pachatele separovat, a pro odborné zacházení, které povede k žádoucí regulaci jeho chování a ke schopnosti vést řádný život po propuštění na svobodu. Odplatnou a odstrašující funkci trestu odnětí svobody nelze přeceňovat. Prodlužování trestů má nižší odrazující účinek na kriminalitu než zvyšování pravděpodobnosti, že pachatel bude potrestán; zvyšování trestů, po kterém veřejnost často volá, tak s sebou nese spíše ekonomické náklady, než aby mělo vliv na míru páchané kriminality. Ostatně, aby bylo možné s pachateli pracovat, nemusí nutně dojít k jejich uvěznění, když i v řadě případů alternativních trestů je na ně možné působit cestou Probační a mediační služby, popř. je možné jim uložit přiměřenou povinnost podrobit se vhodnému programu sociálního výcviku a převýchovy, vhodným programům psychologického poradenství, výcviku pro získání vhodné pracovní kvalifikace apod.“
Cílem tohoto článku je tedy shrnutí nejvýznamnějších změn, které novela trestního zákona z pohledu autora přináší.
Dekriminalizované trestné činy
Za nejvýznamnější změnu je možné považovat dekriminalizaci některých trestných činů, což znamená, že jednání, které bylo před účinností novely považováno za trestný čin, již trestným činem není. Jedním z takových skutků je neplacení výživného, přesněji tedy skutková podstata zanedbání povinné výživy dle ustanovení § 196 trestního zákoníku. Za současného stavu věci je neplnění vyživovací povinnosti, nebo povinnosti zaopatřovat jiného po dobu delší než čtyři měsíce vždy trestným činem, samozřejmě při zachování trestní odpovědnosti a zavinění pachatele.
Od roku 2026 se však tento stav změní, přičemž za trestný čin již nebude samotné neplacení výživného, či neplnění povinnosti zaopatřovat jiného po dobu delší než čtyři měsíce, považováno automaticky, avšak pouze za podmínky, že takové protiprávní jednání zároveň vydá oprávněnou osobu nebezpečí nouze. Takové jednání je v dnešní podobě trestního zákoníku trestáno s trestní sazbou odnětí svobody na šest měsíců až tři léta, nově bude možné uložit pouze trest odnětí svobody do dvou let. Nebezpečí nouze se pak dá vyložit jako stav, kdy by oprávněná osoba bez cizí pomoci, nebo bez státní podpory nedokázala zajistit ani základní prostředky k životu. Skutečná nouze však nastat nemusí, stačí, že zde bude bezprostředně existovat takové ohrožení.
Důvodová zpráva výše uvedené změny odůvodňuje především skutečností, že hlavním motivem, proč oprávněná osoba, resp. např. zákonný zástupce oprávněné osoby, podává trestní oznámení pro neplnění výživného není trest odnětí svobody pachatele, ale primárně požadavek, aby pachatel dlužné výživné uhradil, a to také s ohledem na ustanovení obsahující zvláštní ustanovení o účinné lítosti (tedy zánik trestní odpovědnosti, v důsledku uhrazení výživného dříve, než soud prvního stupně začne vyhlašovat rozsudek za předpokladu, že trestný čin již neměl trvale nepříznivých následků).
Změny se dotknou i těch, kteří svůj trest již vykonávají. Podle přechodných ustanovení se trest (nebo jeho zbytek) za zanedbání povinné výživy, který by nově nebyl trestným činem, již nevykoná. V praxi to znamená, že soud tedy z úřední povinnosti rozhodne o propuštění odsouzeného z výkonu trestu. Pokud byl uložen za takový trestný čin úhrnný nebo souhrnný trest (tedy v případě souběhu více trestných činů, z nichž jedním z nich je také zanedbání povinné výživy), trest poměrně zkrátí. V těchto případech se uplatňuje výjimka prolamující obecný zákaz retroaktivity, která stanoví, že pozdější zákon se použije vždy, pokud to bude pro pachatele příznivější.
Další významnou změnou je zmírnění sankcí za trestné činy spojené s drogami. Změny se dotknou nedovolené výroby a jiného nakládání s drogami. V rámci novely došlo k částečné dekriminalizaci tohoto trestného činu. Došlo ke snížení dolní hranice trestní sazby u kvalifikovaných skutkových podstat, u § 283 odst. 3 trestního zákoníku se sníží dolní hranice z 8 na 5 let a dále taky u odst. 4 snížení bude z 10 na 8 let.
Důvodová zpráva tyto změny spočívající ve snížení dolní hranice trestní sazby zdůvodňuje tím, že dosavadní úzké rozpětí výše trestní sazby neumožňuje dostatečně rozlišovat mezi jednotlivými spolupachateli v závislosti na jejich podílu na trestné činnosti, výši zisku nebo znalosti postupu výroby. V rámci stejné trestní sazby je podle stávající právní úpravy stejně trestán pachatel, který se podílel na výrobě 2 kg pervitinu „pouze tím“, že nakoupil toluen, tak i pachatel, který realizoval výrobu 10 kg pervitinu. Mělo by to tedy znamenat, že soudy budou mít možnost rozhodovat spravedlivěji s přihlédnutím k míře škodlivosti v jednotlivých případech.
Legalizace a dekriminalizace pěstování konopí pro vlastní potřebu
Průlom přináší novela v oblasti tzv. měkkých drog, konkrétně konopí. V důvodové zprávě se uvádí:
„Vzhledem ke změně společenského nazírání na škodlivost užívání marihuany k rekreačním účelům dospělými osobami se zároveň navrhuje i posunout samotnou hranici mezi trestným činem a přestupkem a část takovéhoto samopěstování zcela legalizovat.“
Novela zavádí následující kategorizaci pro osoby starší 21 let:
Legálním jednáním je pěstování 3 rostlin konopí a přechovávání do 100 g sušiny ve vlastním obydlí (nebo 25 g mimo obydlí). K tomuto jednání není třeba povolení k zacházení.
Za přestupek se považuje pěstování 4 až 5 rostlin, nebo přechovávání 100 až 200 g sušiny ve vlastním obydlí (resp. 25 až 50 g mimo obydlí). Za tento přestupek bude hrozit pokuta až 50 000 Kč.
Trestným činem bude podle § 285 trestního zákoníku pěstování více než 5 rostlin nebo přechovávání více než 200 g sušiny ve vlastním obydlí (resp. více než 50 g mimo vlastní obydlí).
Tato úprava se tedy snaží o dekriminalizaci malých pěstitelů pro vlastní soukromou potřebu. Cílem je oddělení rekreačního uživatele od kriminálního prostředí.
Změny u trestného činu krádeže a recidiva
Další změnou je v oblasti majetkové trestné činnosti zrušení § 205 odst. 2 trestního zákoníku. Toto ustanovení dosud postihovalo tzv. speciální recidivu, kdy krádež byla trestným činem bez ohledu na výši škody, pokud byl pachatel v posledních třech letech za takový trestný čin odsouzen nebo potrestán. V praxi to vedlo k situacím, kdy za krádež bagatelní hodnoty mohli být recidivisté odsouzeni k nepodmíněným trestům odnětí svobody.
Nově bude recidiva zohledněna v rámci § 205 odst. 1 písm. f), což znamená, že sice půjde stále o trestný čin, ale trestní sazba se snižuje na až dvě léta (místo původních tří). Důvodem je snaha omezit přeplněnost věznic pachateli drobné majetkové kriminality, u nichž dlouhodobý pobyt ve vězení nevede k nápravě, ale spíše k prohloubení „kriminální kariéry“.
Prodloužení promlčecí doby u vraždy
Zajímavostí je, že ačkoliv se většina novely nese v duchu zmírňování represí, v případě nejzávažnějších zločinů proti životu dochází naopak ke zpřísnění. Novela přináší prodloužení promlčecí doby u trestného činu vraždy, a to konkrétně u základních skutkových podstat. Promlčecí doba se v těchto případech prodlužuje z dosavadních 15 na 30 let.
Tato změna má zajistit, aby pachatelé nejzávažnějších trestných činů nemohli uniknout spravedlnosti pouze v důsledku plynutí času, a reflektuje tak zvláštní závažnost zásahu do lidského života, který je touto změnou chráněn silněji než doposud.
Neoprávněná činnost pro cizí moc
Za výrazný nedostatek novely autor považuje skutečnost, že novela neruší, resp. ani nijak nemění skutkovou podstatu trestného činu neoprávněná činnost pro cizí moc dle ustanovení § 318a trestního zákoníku. Za přinejmenším velmi problematický lze považovat již způsob přijetí tohoto ustanovení za součást trestního zákoníku, když byl přijat jako součást návrhu zákona ve formě tzv. „přílepku“ ke zcela jinému, věcně nesouvisejícímu zákonu, s účinností ode dne 11.02.2025. Legisvakanční lhůta zde nebyla žádná, tedy ustanovení se stalo účinným již okamžikem jeho platnosti. Pozměňovací návrh neprošel žádným připomínkovým řízením, neprojednala jej Legislativní rada vlády ani Ústavněprávní výbor Poslanecké sněmovny.
Samotná struktura trestného činu neoprávněné činnosti pro cizí moc je v porovnání se všemi ostatními trestnými činy definovanými v trestním zákoníku zcela atypická, když již na prvním místě je obsažena sankce, přestože všechny ostatní trestné činy jsou definovány tak, že sankce následuje až po hypotéze, splývající s dispozicí (§ 318a odst. 1 – „Odnětím svobody na jeden rok až pět let bude potrestán…“, zatímco např. § 319 – „Kdo za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu opatřuje nepříteli prospěch… bude potrestán, nejde-li o čin přísněji trestný, odnětím svobody na jeden rok až deset let“). Není přitom vůbec zřejmé, z jakého důvodu je trestný čin neoprávněné činnosti pro cizí moc konstruován zcela odlišně než všechny ostatní trestné činy.
Za značně problematičtější však autor považuje skutečnost, že znaky skutkové podstaty předmětného trestného činu jsou zcela neurčité. Jednou ze základních zásad trestního práva hmotného je zásada nullum crimen sine lege certa, tedy požadavek, aby byla trestněprávní norma dostatečně určitá a natolik přesná, aby nedošlo k pochybnostem a její chybné interpretaci a aplikaci. Trestní zákoník je proto zcela záměrně konstruován tak, že obsahuje obecnou část, zahrnující i výkladová ustanovení, která definují stěžejní pojmy užívané následně v popisu skutkových podstat jednotlivých trestných činů ve zvláštní části.
Znaky skutkové podstaty neoprávněné činnosti pro cizí moc jsou však zcela neurčité. Dle ustanovení § 318a odst. 1: „Odnětím svobody na jeden rok až pět let bude potrestán“, dle písm. a) trestního zákoníku: „ten, kdo v úmyslu ohrozit nebo poškodit ústavní zřízení, svrchovanost, územní celistvost, obranu nebo bezpečnost České republiky anebo obranu nebo bezpečnost mezinárodní organizace, k ochraně jejíchž zájmů se Česká republika zavázala, vykonává na území České republiky činnost pro cizí moc“. Na žádném místě trestního zákoníku není předně definováno, co se rozumí pojmem „cizí moc“, či dokonce činností pro cizí moc. Zůstává tedy „tajemstvím“, která konkrétní činnost má být dle tohoto trestného činu postihována a ve prospěch které konkrétní „cizí moci“.
Co se dále týče ustanovení § 318a odst. 1 písm. b) trestního zákoníku: „ten, kdo naruší svrchovanost České republiky tím, že na jejím území pro cizí moc sleduje jiného zpravodajskými prostředky“, není vůbec zřejmé, co zákonodárce zahrnuje pod pojem zpravodajské prostředky, když definice ve výkladových ustanoveních opětovně absentuje.
Trestní sazba výše specifikovaného trestného činu je v základní skutkové podstatě vymezena od jednoho do pěti let, v kvalifikovaných skutkových podstatách dále dvě léta až osm let (odstavec 2), dle odstavce 3 pět až dvanáct let, dle odstavce 4 osm až patnáct let. Trestná je přitom již příprava výše specifikovaného trestného činu.
Autor má za to, že přijetí výše uvedeného trestného činu představuje riziko návratu do minulých režimů a trestání za pouhý úmysl či smýšlení, neboť u takto neurčité skutkové podstaty se hranice mezi legitimním chováním a trestnou přípravou stává neznatelnou a závislou pouze na interpretaci vnitřního nastavení pachatele, přičemž lze uzavřít, že v současné době je pro autora zcela nepředstavitelná možnost pravomocného odsouzení za trestný čin neoprávněné činnosti pro cizí moc v podobě, ve které je v současném znění trestního zákoníku definována. Jak vyplývá z článku 39 Listiny základních práv a svobod: „Jen zákon stanoví, které jednání je trestným činem a jaký trest, jakož i jaké jiné újmy na právech nebo majetku, lze za jeho spáchání uložit.“ Autor je tedy toho názoru, že ustanovení § 318a trestního zákoníku je v rozporu s ústavním pořádkem České republiky.
Novinky v trestním řádu a posílení alternativních trestů
Novela trestního řádu výslovně v § 2 odst. 16 zavádí zásadu restorativní justice, která klade důraz na náhradu způsobené újmy a urovnání vztahů mezi pachatelem a obětí. S tím souvisí i zefektivnění institutu narovnání (§ 309 trestního řádu), které má být dostupnější a administrativně méně náročné. Kdy nově bude možné, aby způsobena škoda nebo nemajetková újma byla nahrazena obviněným ve splátkách za předpokladu, že 30% škody nahradí hned.
Dochází také k posílení tzv. oportunních prvků v přípravném řízení. Státní zástupce bude mít nově možnost zastavit trestní stíhání, pokud výsledky vyšetřování dostatečně neodůvodňují postavení obviněného před soud a odsouzení je nepravděpodobné. To má zamezit vedení zbytečných a nákladných soudních řízení v důkazně slabých věcech.
Významnou změnou je také možnost ukládat trestním příkazem (§ 314e trestního řádu) i krátkodobý nepodmíněný trest odnětí svobody (do šesti měsíců), což dosud nebylo možné. Toto opatření má za cíl zrychlit trestní řízení u méně závažných činů, kde je však pobyt na svobodě pachatele nežádoucí.
Závěr
Novelu lze dle názoru autora v celkovém kontextu hodnotit pozitivně, především z hlediska změn u opakované krádeže, dekriminalizace pěstování měkkých drog malých pěstitelů, či zpřísnění promlčecích dob u vražd. Co se týče novinek v trestním řádu, lze za pozitivní bezesporu hodnotit rozšíření zásady oportunity státního zástupce.
Dekriminalizaci trestného činu zanedbání povinné výživy však nelze hodnotit zcela nekriticky, když ani důvodová zpráva tuto dostatečně neodůvodňuje. Právě pomyslný „damoklův meč“ v podobě možného spáchání trestného činu a hrozícího trestu odnětí svobody, visící nad neplatiči, byl silným motivačním nástrojem v rukou poškozených osob, jak se dlužného výživného vůči neplatiči efektivně domoci. Autor má dále za to, že ani změny občanského zákoníku stran vyššího úroku z prodlení za pozdní hrazení výživného apod., neposkytují pro poškozené tak silný nástroj, jakým bylo podání trestního oznámení vůči neplatiči výživného.
Zásadním nedostatkem novely je poté bezesporu skutečnost, že se zákonodárce nijak nezabýval zcela nesmyslně definovaným trestným činem neoprávněná činnost pro cizí moc. Dle názoru autora je v této podobě skutkovou podstatu předmětného trestného činu možno naplnit prakticky kdykoliv a kýmkoliv, když skutková podstata obsahuje zcela neurčité pojmy, pod něž lze podřadit blíže neurčitou množinu jednání, čímž je zcela narušena zásada nullum crimen sine lege certa, tedy požadavek, aby byla trestněprávní norma dostatečně určitá a natolik přesná, aby nedošlo k pochybnostem a její chybné interpretaci a aplikaci. Dle názoru autora by měla být tato skutková podstata do budoucna ideálně zcela zrušena, popřípadě musí obsahovat takovou legální definici, která nebude vzbuzovat důvodnou pochybnost o její aplikovatelnosti.
Máte obavy, jak se novela dotkne Vašeho případu, nebo potřebujete revizi probíhajícího trestního řízení s ohledem na nové mírnější tresty? Sjednejte si u nás konzultaci, posoudíme Vaši situaci podle nové legislativy.