Hromadné žaloby jsou institut, který je neodlučně spjatý s anglosaským právním systémem, když například v USA je jejich využití značné. Hlavním účelem hromadných žalob je především výrazné usnadnění možnosti domáhat se drobných nároků u soudu vůči subjektu, který disponuje daleko větším množstvím prostředků než osoba, jejíž práva byly porušeny. Časové a finanční nároky na vedení soudního řízení s nejistým výsledkem jsou totiž značné a tato skutečnost mnohdy odradí osoby, jež byly poškozeny na svých právech od vymáhání svého drobného nároku vůči většímu subjektu, který tak může těžit ze svého nepoctivého jednání s vědomím, že mu nehrozí žádný postih.
Vzhledem k tomu, že ve většině evropských států byla možnost domáhat se nároků prostřednictvím podání tzv. hromadné/zástupné žaloby zapovězena, rozhodla se Evropská unie v roce 2020 přijmout směrnici, která členským státům ukládá povinnost zavést možnost hromadné žaloby do svých vnitrostátních právních řádů, a to nejpozději k 25. červnu 2023. Členské státy musí umožnit podání hromadné žaloby minimálně ve vztahu podnikatel-spotřebitel, ale můžou tak učinit i ve vztahu k dalším subjektům právních vztahů, jako např. zaměstnavatel-zaměstnanec.
V České republice nebyla možnost podání hromadné žaloby dosud zavedena, přestože jednání o jejím zavedení probíhají už delší dobu, intenzivně pak od přijetí výše zmíněné směrnice EU. Poslanecká sněmovna ČR proto dne 10.4.2024 konečně schválila návrh zákona o hromadném občanském soudním řízení, který pro některé subjekty zavede možnost domáhat se svých nároků prostřednictvím hromadné žaloby. Návrh zákona byl následně podepsán prezidentem České republiky dne 7.6.2024.
Jak budou v České republice fungovat hromadné žaloby? Vztahuje se na Vás možnost zapojit se do hromadné žaloby?
Hromadné žaloby jsou žaloby, jež nepodávají subjekty, které tvrdí porušení svých práv, ale podávají je jejich jménem oprávněné subjekty, chránící kolektivní zájmy poškozených osob. Česká republika se nakonec omezila na zavedení možnosti podat hromadnou žalobu pouze pro spotřebitele, do jejichž práv bylo protizákonně zasaženo podnikatelem a dále pro tzv. mikropodniky, tedy podnikatele (dle návrhu zákona považováni za spotřebitele), kteří zaměstnávají méně než 10 osob a jejichž roční obrat nebo bilanční suma roční rozvahy nepřesáhne 50 milionů Kč.
Kdo bude moct podat hromadnou žalobu?
Žalobcem může být výhradně nezisková organizace, která bude zapsaná na zvláštním seznamu. K tomu, aby mohla být na takovém seznamu zapsána, musí splňovat několik podmínek, a to mimo jiné alespoň roční aktivitu, solventnost, bude muset poskytnout informace o financování a organizační struktuře a další. Minimální počet osob, které bude daná nezisková organizace reprezentovat je stanovený na 10 osob, přičemž musí být povinně zastoupena advokátem. Nezisková organizace v postavení žalobce bude zároveň v hromadném řízení vystupovat vlastním jménem v zájmu reprezentované skupiny.
Jak se můžete stát součástí hromadné žaloby?
Dalším diskutovaným tématem byla otázka, jak se spotřebitelé budou moct zúčastnit na hromadné žalobě. Jedním z možných principů je tzv. princip opt-out, jehož podstatou je to, že by na základě šetření nezisková organizace do hromadné žaloby zahrnula spotřebitele, u kterých má za to, že bylo do jejich práv podnikatelem protizákonně zasaženo. Někteří spotřebitelé by tak ani nevěděli, že jsou součástí hromadné žaloby. Výhodou tohoto principu pro žalované podnikatele by především bylo to, že by nezisková organizace nemusela veřejně vyzývat spotřebitele k přihlášení se do hromadné žaloby a pověst žalovaného podnikatele by tak apriori neutrpěla, zároveň by se tak předešlo očekávané pasivitě poškozených spotřebitelů, celý proces by byl rychlejší a pro neziskové organizace méně nákladný.
Česká republika se však nakonec vydala jiným směrem a zvolila tzv. princip opt-in. Poškození spotřebitelé se tedy budou muset aktivně přihlásit k žalobě, což na jednu stranu zvyšuje jejich právní jistotu, na druhou stranu na ně však klade nároky a znesnadňuje práci neziskovým organizacím, které budou mnohdy nuceny k iniciaci rozsáhlé informační kampaně, která bude ve výsledku poškozovat pověst žalovaných podnikatelů už před samotným podáním žaloby.
Jak se můžete přihlásit k hromadné žaloby?
Svou přihlášku k hromadné žalobě – vyplněný formulář, který bude zveřejněný Ministerstvem spravedlnosti pošle spotřebitel žalobci, tedy dané neziskové organizaci.
Aby se spotřebitelé mohli stát členy skupiny hromadné žaloby, musí být zároveň tvrzená práva nebo oprávněné zájmy založeny na podobném právním a skutkovém základě jako u ostatních členů skupiny. Toto posouzení provede žalobce, tedy daná konkrétní nezisková organizace v rámci přípravy k podání žaloby.
Jaké bude vaše postavení v řízení o hromadné žalobě?
Samotní spotřebitelé, kteří budou členy hromadné žaloby, nebudou účastníkem řízení, ale budou jim poskytnuta pouze omezená procesní práva, jako např. nahlížení do spisu, právo vyjádřit se k předmětu řízení na soudem určeném jednání, podat námitku k navrhovanému smíru a proti změně či zpětvzetí hromadné žaloby.
Co můžete v případě účasti na hromadné žalobě získat a který soud bude o žalobě rozhodovat?
Žaloba může znít jak na plnění (může být požadována např. náhrada škody), tak na určení (např. aby podnikatel napravil protiprávní stav, či ukončil protiprávní jednání). Žaloba se bude podávat výlučně k Městskému soudu v Praze, který bude jediný příslušný ve věci hromadné žaloby rozhodovat jako soud prvního stupně.
Co můžete v případ účastni na hromadné žalobě ztratit – kdo bude platit náklady řízení a jaký podíl v případě úspěchu bude mít nezisková organizace?
Za veškeré riziko procesního neúspěchu v řízení bude odpovědný hromadný žalobce, tedy příslušná nezisková organizace. Procesní náklady bude nezisková organizace rovněž sama financovat. V případě úspěchu bude mít nezisková organizace nárok až na 16 % z přisouzeného plnění, v případě žaloby na nepeněžité plnění může uplatnit paušální částku ve výši 2 500 000 Kč. Pokud by však odměna přesáhla 100 milionů Kč a byla dle soudu nepřiměřená, mohl by ji soud snížit, a to až o polovinu.
Opatření proti zneužití hromadné žaloby a transparentnost řízení
Návrh zákona dále stanovuje prostředky, které zabraňují zneužití hromadné žaloby s cílem poškodit podnikatele. Soud tak bude mít povinnost po podání žaloby posoudit přípustnost hromadné žaloby, která nemůže být například podána ve zneužívajícím smyslu či být financována třetí osobou, konkurentem žalovaného podnikatele. Transparentnost bude zajištěna zřízením veřejného rejstříku hromadných žalob, kde budou zveřejňovány zásadní dokumenty z hromadného řízení, které budou veřejně přístupné.
Závěr
Česká republika konečně vyhověla směrnici Evropské unie, když přijala znění zákona o hromadném občanském soudním řízení. Je škoda, že se Česká republika omezila na minimalizované znění zákona a nerozšířila okruh subjektů, kteří budou moct hromadné žaloby podat alespoň o skupinu zaměstnanců vůči stejnému zaměstnavateli, jak bylo původně navrhováno. Zákon upravující podávání hromadných žalob stojí na principu opt-in, což může způsobovat poškození pověsti žalovaných podnikatelů už před samotným podáním žaloby. Zavedení hromadných žalob je však přesto dle mého názoru vítanou novinkou v českém právním řádu, protože umožní lepší možnost vymožení drobných nároků vůči nepoctivým podnikatelům, kteří už pod samotnou hrozbou této možnosti budou muset pečlivě zvažovat, zda se jim vyplatí pochybné, protiprávní jednání, či nikoliv.
Pokud nevíte, zda se do hromadné žaloby zapojit, nebo upřednostnit individuální vymáhání svého nároku vůči podnikateli nebo máte jakékoliv dotazy týkající se této oblasti, neváhejte se obrátit na naši advokátní kancelář LegalArt. Náš tým odborníků je připraven poskytnout Vám poradenství a podporu, které potřebujete.